Cesta za lepším životem (povídka TT)

4. ledna 2012 v 17:30 | maky21
Už jsem dlouho na TT nepsala, co? 2 týdny. Povídka je pod perexem. :D



CESTA ZA LEPŠÍM ŽIVOTEM


A roky plynou...


Už dlouho mám tu myšlenku v hlavě. Odstěhuju se. Už je mi osmnáct, tak co. Bude to takový můj první krůček pro lepší život.Je po vánocích, takže nemam moc povinností, písemky už mam napsaný, starých známých ubývá a nový lidi sou na hovno. Rodiče se rozvedli a až doteď jsem bydlela s mámou, ta je fajn. Co bych řekla o otčínovy? Je to kokot. A velkej. Jednou jsem ho přistihla, jak si ho hulí v koupelně. Je to velkej kokot. Od tý doby mam problém něco mu říct. Tehdy v tý koupelně mě neviděl.
Seděla jsem na verandě a hulila jak temelín. Jo, tomu jsem taky propadla. Pohodila jsem vlasama. No co? Jeto jejich problém. Vlasy - ty mi kadeřnice barvila na černo a udělala mi zelený proužky. Vypadá to celkem hezky...S dalším vyfouknutým kouřem jsem se vrátila k předchozí myšlence.
Bude se mi po pár lidech stýskat, ale od čeho jsou moderní komunikační prostředky? Od toho, aby se na nich lidi pomlouvali. Kluka už nemám a tam, kam pojedu si určitě nějakýho najdu. Určitě. Natáhla jsem ruku s černě nalakovanými nehty. Ukápla mi na ní velká kapka.
"Doprdele, " zavrčela jsem. Prší. V poslední době prší pořád častěji a častěji. Jako kdyby obloha chtěla, aby tu už loňký sníh nebyl. Jako by chtěla, aby už byla pryč minulost. Zvedla jsem se a vkročila do domu. Přivítal mě cigaretový kouř. Byl mi tak známý, že jsem ho málem pozdravila. Otčín někam vyjel na víkend s mámou, takže mě teď hledat nebudou. Aspoň dva dny. No a pak jim zavolám a řeknu... řeknu. Pravděpodobně se jim rozbrečím do telefonu a pojedu zpátky prvním vlakem. Ne. Aspoň týden. Týden někde vydržím a pak můžu jet s klidem domů,, že se sen pro lepší budouscnost neuskutečnil.
Šla jsem si nahoru zabalit věděla jsem, že když nepůjdu teď, nepůjdu nikdy. Na to mám svojí matku, která teď tráví všechen svůj čas s otčínem, na to jí mám moc ráda. S úderem sedmé jsem vyrazila na nádraží, abych tam v sedm deset byla. Těsně před tím, než jsem přišla na nádraží se rozpršelo. Neměla jsem bundu s kapusí, nechtělo se mi hrabat se v tašce. Došla jsem ke kolejím. Průvodčí písknul a vlak se rozjel. Z ruky mi vypadl kufr.
Stála jsem tam, v dešti, promočená na kost. Přávě mi ujel vlak, kterým jsem se chtěla vydat na CESTU ZA LEPŠÍM ŽIVOTEM.

...

"Slečno, žádný vlak už přes víkend nepojede."
"Já vím."
Vzala kufr a vrátila se... domů.




Jistě jste si všimli, že Maggie už je "dospělá" a proběhly s ní docela velké změny. Z malé puberťačky je tu samotářská holka s vlastním názorem. No nic, vy mějte taky vlastní názor a udělejte si ho o taky o týhle povídce.
Odkazy na kapitoly už dávat nebudu, nechce se mi, všechny kapitoly najdete ve složce Povídka/y na TT (téma týdne).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 5. ledna 2012 v 17:45 | Reagovat

Good ... píšeš MNOHEM líp než já ... nude to dlouhý ? Doufam, že jo, já jinak nemam co číst :P :DD

2 maky21 maky21 | Web | 5. ledna 2012 v 17:49 | Reagovat

[1]: Ani hovno :D asi to bude dlouhý, nevim :D možná :D

3 Jane Jane | Web | 5. ledna 2012 v 19:23 | Reagovat

[2]: :D  Ok tak to jo :D

4 Dínuš Dínuš | 11. května 2012 v 12:12 | Reagovat

Luxusní :) tahle povídka je moc pěknej kousek ;)

5 maky-chan maky-chan | Web | 11. května 2012 v 15:24 | Reagovat

[3]: Děkuji :D Jaksi pozastavená :D trošku malinko :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama