Badinerie II.

11. března 2012 v 16:00 | maky-chan |  Povídky
Od mužů se dozvěděli, že válka právě začala. Po tom, co odmítla jakkoliv pomoct odešel šašek ze stanu. Teď je má šance. Zvedla se. Se zavázanýma rukama to šlo docela špatně, ale zvládla už i prekérnější situace. Stoupla si a hledala nějaký ostrý předmět. Šašek jí vážně hodně věří, když tu nechává svícen. Zubama sundala ještě nezapálenou svíčku a vyplivla vosk. Začala rozedírat provazy o napichovátko na svíčku. Při tom se párkrát dloubla do ruky a nesčetněkrát potichu nadávala. Slyšela zvuky války. Rychle pryč, nebo do toho taky budu zatažená. Neměla ráda velké války. Bylo tam na ní moc llidí.
Konečně povolily všechny provazy. Rychle je setřásla a vzala si svůj plášť. Opatrně vykoukla škvírou ve 'dveřích' stanu. Byla naivní, že si myslela, že jí nechá bez ochrany. Vytáhla z kapsy pláště nůž, divila se, že tam zůstal, a začala prořezávat díru do zadní části stanu. Jako by všechno pomáhalo tomu, abych utekla. Je mi tě líto, vzpomněla si na šaškova slova a uplivla si. Nepotřebuje lítost! Vyšla prořezaným otvorem ven. Zahlédla bitvu. Pro šaškovo vojsko to nevypadalo dobře. Protivníci měli velkou převahu. Přesto se šašek pral statečně. Vedle ní byly nějaké zbraně. Shýbla se, aby je zvedla, ale všimla si nějakého papíru. Šťastnou cestu. Stálo tam. Za dnešek si už podruhé uplivla a podívala se ještě jednou na bojiště. Všimla si lučištníka, který mířil na šaška. Popadla kuši a přestřelila teď už vystřelený šíp v půli. Šašek si toho všiml a ohlédl se po ní.
"Jsme si kvit!" zakřičela a utíkala pryč. Hnědé kudrnaté vlasy za ní vlály. Nenasadila si kapuci.

Když už konečně dorazila do lesa, vylezla na strom, aby jí snad někdo nenašel a začala prohledávat kapsy. Teď, když byla v klidu, noha jí pekelně bolela. Zatla zuby. V kapse byl nůž, který předtím použila na odchod ze stanu. Dále tam byla mapa království, s označenými místy jejích zákazníků. Byl tam také její váček s penězi, ale nějak jich tam přibylo. Nepochybovala o zásahu šaška, ale rozhodla se, že si je nechá. Budu to brát třeba jako odměnu za to, že se se mnou směl bavit. Pak našla svoje další dva nože. Největší radost jí ale udělal její meč, připnutý k plášti tak, jak ho nosívala.
Jak bolest v noze malinko ustupovala a ona chtěla vyrazit dál, nasadila si kapuci a něco jí bouchlo do hlavy. Rychle zas kapuci sundala a podívala se dovnitř. Byla tam upevněná lahvička a u ní byl vzkaz. Jednou denně se tímhle namaž a po týdnu by se to mělo zahojit. Chvíli se na to koukala a pak si ulevila:
"Šašek šaškovatej..!" ale lahvičku si nechala. Brala to jako odškodné za to, že jí postřelil. Vylezla ještě výš, skoro až do koruny stromu, aby se podívala, jestli je někde nějaký hostinec, měla už hrozný hlad. Asi tak 5 kilometrů od ní viděla nějký dům. Jinak nikde nic. Slezla dolů a vydala se tím směrem, kde dům stál.



No. A v příští kapitole se budu snažit, aby se něco pořádného zase jednou dělo. Možná na ní spadne skála :D i když, to by asi nepřežila.. tak nic, no. Prostě se v příští kapitole možná něco stane.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kasumi Kasumi | Web | 13. března 2012 v 16:01 | Reagovat

Mařenka! xD
Um,je to vážně dobré ^^

2 maky-chan maky-chan | Web | 13. března 2012 v 17:00 | Reagovat

[1]: No jó,no :D *chvíli přemejšlela, než jí to došlo :D*
Um, není :D

3 Elinai Elinai | Web | 3. června 2012 v 15:19 | Reagovat

je to dobré, aj keď s tou bitkou si to nejak neviem predstaviť, koľko to asi trvalo, kým to všetko urobila :-)

4 maky-chan maky-chan | Web | 3. června 2012 v 15:36 | Reagovat

[3]: Já si to taky nějak neumím představit, tahle kapitola není moc dobrá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama