Badinerie IX.

28. března 2012 v 21:55 | maky-chan |  Povídky
"Jak už jsem řekl-zase se potkáváme, že?" nebezpečně se usmál.
"Tak uděláme tomuto setkání konec," nahodila Geraldina a narovnala se. "Zahrajem si na babu, nebo na rytíře?" zeptala se. "Buď rád, že ti dám vybrat."
"A co kdyby jsme si zahráli hru podle mě?" navrhl Jonathan Šašek. Moc se jí nelíbil ten jeho pohled, ale vypadalo to zajímavě. Proč ne, že?
"Co navrhuješ?" zeptala se.
"Bolí tě ještě ta noha?" zeptal se místo návrhu na hru.
"Neodbočuj od tématu," napomenula ho mrazivě.
"Opravdu se moc omlouvám," pokračoval si dál ve svém.
"Odbočuješ," napomínala ho.
"Máš pěkné oči, líbí se mi, že je každé jiné."
"Neodbočuj, sakra," trefil se do 'černého'. Do jejího poznávacího znamení.
"Lidé to odsuzují, že?"
"No a co? Lidi mě nezajímají."
"Vážně?" S každou větou postoupil o krok dopředu a Geraldina o krok couvla. Měla jentu nevýhou, že teď byla přilepená na zdi.
"Ale mě zajímáš ty," řekl Jonathan a pomalu se k ní přibliižoval obličejem. Chtěla se ndechnout, něco říct, sama nevěděla co, ale Jonathan jí vyškubl kufřík z ruky a utíkal s ním pryč. Geraldina zrudla. Mělaa vztek, že se nechala svést, i když jen na chvilku. Hloupá, hloupá, hloupá. Utíkala za Šaškem. Pomalu se dostávala do stavu, kdy přestávla cítit bolest a její tělo bylo vybičované adrenalinem. Ráda závodila. Už jako malá. Utíkala hodně rychle, ale Šašek utíkal rychleji. Začala přemýšlet, že Jonathan nemůže být člověk. Už jednou jí porazil a teď jí porazí znovu? Ještě zvýšila rychlost. Dostihnu tě!
Běželi oba hodně rychle, už byli za městem, tady začínalo pole. Geraldina zase začala cítit v noze bolest. Kdyby nebyla postřelená, vydržela by mnohem víc, ale takhle to moc nešlo. Už hodnou chvíli běželi s Jonathanem vedle sebe, avšak Geraldina na kufřík nedošáhla. Najednou cítila, že je vyčerpaná. Zpomalovala, ale Jonathan také. Vypadalo to, že jejich síly jsou velice vyrovnané. Nakonec zastavili. Geraldina se rukama opřela o kolena a oddechovala, Jonathan na tom byl podobně.
"Dej mi... ten..kufřík," řekla Geraldina.
"Proč bych... měl?" zeptal se šklebící se Jonathan a mával v bezpečné vzdálenosti kufříkem.
"Není... vtipný," podotkla. Náhle se jí zatmělo před očima a podklesly jí kolena. Snažila se vstát, ale nešlo to. Náhle, jako by celé její tělo vypovědělo svou funkci. Tohle se jí ještě nikdy nestalo. Zvláštní. Cítila, jak jí Jonathan nese a pak jí pokládá na měkkou zem. Namáhavě otevřela oči.
"Nechci, abys mě zachraňoval," zachraptěla. " Navíc, když jsi to způsobil ty. Já jen chci ten kufřík, utrpěla by moje důstojnost, tak mi ho sakra dej a já tě už nebudu otavovat." přesvědčování Geraldině nikdy nešlo. zvlášť, když se na ní někdo díval tak strašně starostlivým pohledem... k sežrání. Trhaně se postavila... a než omdlela, zaregistrovala ještě, jak Šašek chytil její padající tělo.



Taky se vám zdá, že je Šašek /Jonathan nějak vlezlej? Mě taky :D a ani si nestihli říct to, co jsem měla v úmyslu. No tak snad příště...
Chcete nějakej speciál, když budou ty Velikonoce? Asi né, co? :D Mjte se... a smějte se :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Misaki Misaki | Web | 29. března 2012 v 20:21 | Reagovat

Chci, chci, chci příídavéék. :D To je tak 'romantický'. :D Voe, ten Šašek by se měl krotit. :D

2 maky-chan maky-chan | Web | 29. března 2012 v 20:55 | Reagovat

[1]: možná :D fakt? kurva... já bych se měla krotit :D a Jonathan taky :D

3 Misaki Misaki | Web | 30. března 2012 v 15:59 | Reagovat

[2]: Jen možná? :D Oba se kroťte. :D

4 maky-chan maky-chan | Web | 30. března 2012 v 17:03 | Reagovat

[3]: ano :D podle času :D dobře :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama