Noc s Andersenem v naší knihovně, aneb maky randí s toaleťákem. Kurva to je dlouhej nadpis -.-

31. března 2012 v 18:43 | maky-chan |  Kam to zařadit?
Jak jistě víte /a i když nevíte, teď se to dozvíte/ jsem pomáhala v knihovně na Noci s Andersenem. Tenhle rok to bylo na téma Božena Němcová a já a kámoška jsme hrály Jeníčka a Mařenku. Byla jsem Jeníček -.-
Už asi před měsícem nám dali scénář, měly sme se ho naučit. /nebejt nás, nic by tam nebylo. Když jsem jako malá chodila na NsA, tak to tam dělaly jen ty knihovnice a nic moc to nebylo :D/ Já se ho snažila naučit, ale pak jsem na to tak nějak srala, takže jsme to neuměly ani jedna. Domluvily jsme se teda, že se pro mě Jana staví hodinu před začátkem, abysme si to mohly zkusit. Knihovnice nás 'schovaly' do takýho pokoje, kde byli, když nikdo nebyl v knihovně, aby nás děti nenašly. Převlíkly jsme se do Mařenkovskýho a do Jeníčkovskýho a čekaly, až nás zavolaj. Řekli jsme nějakou úvodní řeč a pak byla první soutěž, najít a pojmenovat jedlý houby. Pak jsme jako zaslechly sekeru a šly jsme za tatínkem, který tam samozřejmě nebyl. Už sse stmívalo a my neviděli na cestu. Vodily jsmme děti mezi regálama s knihama a byli jsme všichnii úplně ztracení.
Mařenka: Jeníčku, já se bojím.
Já: Neboj se, já se taky bojím a budu se bát ještě víc, když budu vědět, že se bojíš.
*zakopnu a doopravdicky spadnu*
Já: Sakra, strom.
Děti se mi strašně smály. Nemůžu za to, že mam problémy s rovnováhou :D Pak jsme teda došli do výstavního sálku, tam už stihli připrvit další soutěž. Byly tam dvě krabice a děti měly v nich poslepu najít nějaký předměty, co patřej do lesa. Pak jsme zase šli mezi regály, aby se knihovnice mohly převcléct za čarodenice.
Já: Vidim světýlko.
Knihovnice: Ještě né.
Já: tak prej ještě né.
tak jsme je vodili po celý knihovně ještě jednou. Prej:
Já: Mám skvělý orientační smysl. Musíme jít tudy. Sakra, slepá ulička.
Po tom už nikdo mému skvělému orientačnímu smyslu nevěřil... jaká škoda :D Došli jsme k 'perníkové chaloupce', děti jsme opatrně rozestavili okolo ní a já že jdu utrhnout perníček. No, znáte to, ježibaby nás chytli. Další soutěž byla krmení Jeníčků. Děti ve skupinkách /jedna skupinka byla moje, druhá Jany/ se rozdělili na Jeníčky a Mařenky a protože jich bylo v jedný skupince pět, tak jsme se musely s Janou zúčastnit taky. Být Jeníček spočívalo v tom, že vám dají přes sebe obrovitananánskej hadr a čepici a sednete si. Být Mařenka spočívá v tom, že dostanete zástěru, pásku přes oči a krmíte jogurtem Jeníčka. Jeníček se snaží být co nejmíň zaprasený. Ten jogurt byl opravdu hnusnej. >.<
Když jsme byli 'vykrmení', jeibaby si nás chtěly upéct. Začali jsme je prosit, aby nás nejedly a tak se rozhodly, že nám dají ještě jednu šanci. Máme napsat 6 důvodů, proč nás nemají jíst, nebo pohádku, co by se s nimi stalo, kdyby nás snědly. Každá skupina jsme šli jinam, Janina do dětskýho oddělení a my do dospěláckýho. Důvody jmse měli asi za 10 minut, tak jsme pak dělali origami z papíru.
Naše důvody byly strašný, ale čarodejnice nás teda nechali. Poslední 'soutěž', bylo zdobení perníčků. Když jsme to dokončili, děti dostaly nějaký plyšáky a nám, Jeníčkovi a Mařence dali kytku, jakože jsme jim tam pomáhaly a zase se můžem vrátit do pohádky. Jsme se převlíkly a přišly jsme v 'normálu' jako náhrada za 'nás' :D úplně všichni chápou, že? :D
Když jsem se převlíkali do pyžama, došel mi velice závažnej problém. Že nemam pyžamo. A to bylo kurva zlý :D Ještě, že jsem Janě půjčovala to tričko, protože bylo dlouhý a vypadalo to aspoň trochu podobně, jako noční košile. Nevim, co bych dělala, kdybych to tričko neměla. Asi bych spala normlně oblečená :D /vim, Misa-chan, jsem ptakopysk a okurka :D/
Ráno se mi vůbec nechtělo vstávat, i když, jak jsem se pozdějc dozvěděla, jsme s Janou usnuly první. Ve dvanáct. Ostatní šli spát ve dvě. Prej jsem tam ležela zakuklená jako housenka. V tom spacáku. No co? Třeba jsem doufala, že se ze mě vylíhne motýl. Ale hezčí nejsem ani o kousek, takže nasrat :D a taky se mi zdál takovej pěknej sen... a hráli tam lidi jako Gérard Depardieu, Celena Dion a tak :D
Když jsem se teda konečně doplazila ke stolu, byla tam snídaně*.* Jablka a dva loupáky pro každýho. Ňam. pak prej jedna holka:
Jdu na záchod.
Já: Pozdravuj.
Ona: Koho, pana Toaleťáka, nebo pana Záchoda?
Já: Oba.
Ona:*vrátí se* Prej tě taky pozdravujou.
Já: Tak to mě asi brzo pozvou na rande.
No co? Tak chodím s toaleťákem, no :D se mi nesmějte :D Holt jen nemam šťestí na klukyvzhled, lidi, okolí... no vlastně celej muj život je posranej :D
Tak. TADY je odkaz na fotky, abyste mi věřili, že jsem tam opravdu byla. Jsem ta hnědovlasá s culíkama, brejlema, modrá, kostičkovaná košile a modrý tepláky. Tak. A máte to :D

Mimochodem, u vás taky sněží? U nás už nebyl sníh a dneska napad. To je hustýýý~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Misaki Misaki | Web | 2. dubna 2012 v 16:10 | Reagovat

Jeníček. :D
Prej : ještě né. Tak prej ještě né. :D Ještě že to ty děti nechápou. :D
Ano jsi. :D Pako, ještě že sis trénovala paniku. :D
Jé, fotky. :D
To bylo masakrální. :D Já to chci vidět. :D

2 maky-chan maky-chan | Web | 2. dubna 2012 v 17:45 | Reagovat

[1]: [1]: no ano :D
no to teda :D
jsem. A jsem na to hrdá ^-^  no to teda :D
Fůj, fotky :D
Dík :D si měla přijít :D

3 Misaki Misaki | Web | 2. dubna 2012 v 18:34 | Reagovat

[2]: :D Buď.
Jé fotky. :D
Jasně, no příště. :D

4 maky-chan maky-chan | Web | 2. dubna 2012 v 18:42 | Reagovat

[3]:budu :D
:P
dobře :D

5 Misaki Misaki | Web | 6. dubna 2012 v 16:24 | Reagovat

[3]: Jo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama