Srpen 2012

Bla, bla. Stejně nikdo nadpisy nečte..

30. srpna 2012 v 12:07 | Maky |  Kam to zařadit?
Kdo by věřil, že mi poděděný šaty tak půjdou? Včera k nám přišla teta, že mi něco přinesla. Šaty po jejích neteřích. Jsou fakt hezký, jdou mi, jenže kam je asi tak budu nosit? Do tanečních daleko, na ples mě nikdo nevezme (né, že bych tam chtěla), takže nasrat.

Zápiskově zapsané zápiskové zápisky ze zájezdu část druhá

13. srpna 2012 v 22:57 | Maky |  Kam to zařadit?
Sliby se slibují se soucitem, soucítícím se... /slepicemi? soboly? sáňkami? slinami?/ smradem.
A zde je pokračování včerejšího článku, který byl napsaný těsně před tím, než jsem viděla spadnout první hvězdu a jelikož byla obloha jasná, jako ze snu nevinných dítek, stačilo uběhnout pouhých několik minut, než jsem viděla prolétat atmosférou další, třením do žhava rozpálený, kámen z vesmíru. Chtělo by to lepší foťák, stativ a neklepající se ruce usoužené (donucené)klavíristky, kterými jsem byla obdařena díky neustálému spěchu a stresu z dnešní doby.


Zápiskově zapsané zápiskové zápisky ze zájezdu.

12. srpna 2012 v 21:16 | Maky |  Kam to zařadit?
Myslela jsem na ty milosrdné duše, které myslí na mě a zapisovala si zápiskově zápiskové zápisky, jak již za mě prohlásil nadpis. O ty se s vámi podělím, hned, jakmile si přečtete text úvodní, který vás uvede do kůže neotrlého cestovatele a potíží s věcmi jemu neznámými.

Nikdy nejezděte do Chorvatska na Brač do Bolu. Poněvadž: Chorvatsko jako samo o sobě je už fakt pěkně ohraný, navíc tam rozumějí česky, takže vaše neexistující mozkové buňky nebudou namáhány snahou dorozumívat se s nechápajícími domorodci. Přijedete do hotelu, kde je všechno ochlazeno klimatizací, z čehož vám hrozí děsný nachlazení (pokud jste ti více náchylní), nebo aspoň rýma (pokud jí nemáte, stejně jako já, celý rok), takže vám pozitivní mysl udržuje už jen to, že nedaleko je nádoba na vodu s plastovými kelímky a o kousek dál záchody, kde se můžete blíže seznámit s mísou a radostně se do ní vyblít. Nikdo na vás nebude nechápavě koukat, protože takové pocity mají zřejmě všichni nově příchozí, usouženi vedrem a dlouhou, kamenitou cestou, nemajíc ponětí, kam je pošlou dál.

Pokud vás úvodní text dostatečně uvedl a vy se cítíte již tak uvedeni, že můžete nahlédnout do úvodu mých zápisků, podívejte se pod perex.
(btw: Sama se divím, jak to dneska mluvím a jen tiše doufám, že mi to nevydrží až do školy, protože by se jistí svrchovaní vládci, jakožto učitelé, vážený pan ředitel a osoby jim podobné, mohly dozvědět mé skromně pomlouvajícné myšlenky.)

Tři. Dva. Jedna. Odjezd do hlubin země prošpikované čechy, němci, slováky, poláky a různými jinými individuy. jen těch chorvatů tam bylo nějak málo.


Soooo short holiday..!

6. srpna 2012 v 22:27 | Maky |  Kam to zařadit?
No. Tak jsem zase tu. Přijeli jsme včera. Čekáte, že začnu vykládat, jaký to tam bylo? A nebo o dvojčatech... :3
Ne, nebudu. V příštím článku, možná. Nějak se mi nechce o Chorvatsku psát. ^^"